Když na nás naléhají negativní myšlenky ( ve smyslu nutkání porušování morálních kodexů yama a niyama), měli bychom kultivovat myšlenky opačné (tedy pozitivní, směřující k dodržování yam a niyam).

Mnoha autorům, včetně mě, přišel jako velice povzbuzující a uvědomění hodný fakt, že už v patanjaliho sastře se v podstatě píše o tom, že mít myšlenky na to že budeme páchat násilí, nebudeme kultivovat dobrý zvyky, nebo nebudeme zdravě zdrženliví je běžnou životní záležitostí. Nejsme tu nabádání k tomu, abychom se za tyhle myšlenkové pochody bičovali – přestože sútry jsou určeny adeptům jógy, tedy těm, co se vydali směrem k tomu stát se jóginy – ale k tomu, abychom si své negativní, destruktivní, nebo jinak k vnitřnímu klidu nevedoucí myšlení uvědomili a pracovali a tom, abychom jej nasměřovali pozitivnějším směrem.

V běžné životní situaci to bude znamenat moment, kdy máme myšlenku třeba na to, že sousedka, která nám není z nějakého důvodu sympatická, už jede letos potřetí k moři. V tenhle moment v sobě můžeme pocítit myšlenky na to, že by neuškodilo, kdyby jí tentokrát uletělo letadlo, nebo kdyby místo slunečného počasí zažila na Maledivách týden lijáků. Patanjali v tomto momentě nabádá k tomu, abychom, jakmile si tuhle myšlenku uvědomíme, zaseli v sobě myšlenku opačnou „pratipaksha bhavanam“ – třeba tak, že se zkusíme zamyslet nad tím, že třeba nevíme jak to má sousedka v životě těžké, co všechno ji trápí a že tenhle odpočinek může pomoci i tomu, že se vrátí skvěle naladěná a budete spolu mnohem lépe vycházet. A když to vezmeme kolem a kolem, přináší nám myšlenka na to, aby sousedce dovolená nevyšla z dlouhodobého hlediska radost, klid a mír? Věřím tomu ( a Patanjali to v dalších sútrách potvrzuje), že nikoliv.

Někdy je to ale samozřejmě náročné. Jak jsem psala v úvodu článku, drtivá většina našeho jednání vychází z našeho podvědomí a mnohokrát si své myšlenky vůbec neuvědomujeme. Tady pak může pomoci cesta jógy. Když každý den věnujete několik (desítek) minut tichému pozorování svých myšlenek, můžete zjistit co všechno se ve vaší mysli děje, a pak se rozhodnout – převzít vědomou kontrolu – které myšlenky budete rozvíjet a které necháte bez přísunu potravy (čili nebudete jim věnovat svou energii a čas). Díky každodennímu cviční, pak budete moci vnímat své myšlenky i během každodenních situací a teprve potom se můžete řídit Patanjaliho radou a kultivovat ty konstruktivní, místo destruktivních.

Co ale když se snažíte a nedokážete cítit nic než vztek, závist, zlobu, nebo jinou podobnou emoci? Pak si můžete uvědomit, že naše tělo, dech a mysl je v podstatě jedním propojeným systémem – když změníte podmínky v jednom z nich, změní se podmínky i v ostatních. Čili když budete cítit, že změna v mysli není možná, nasměřujte pozornost k dechu. Nadechněte se dlouze, plynule a s lehkostí a jemně a vědomě pak i vydechujte. Zkuste rozhýbat tělo. Uvědomte si, jestli nemáte ztuhlý obličej...zaťaté čelisti...ramena v napětí...a vědomě vše uvolněte. A když to nepůjde, tak se rozhýbejte. Zatuhlost (těla, dechu, mysli) transformujte v pohyb. Možná to v některých situacích může vypadat pro vaše okolí zvláštně, ( hlavně pokud bude vaším „spouštěčem uvolnění“ třeba divoký tanec, nebo hlasitý smích), ale když si lidé okolo vás uvědomí, že tahle činnost vždy změní vaši (re)akci (protože to je přeci přesně to, co následuje po myšlence a tím pádem navazuje na její pozitivní, nebo naopak negativní náboj), třeba se přidají, nebo to alespoň budou tolerovat . Takže pojďme vědomě vnímat svoje myšlenky a snažme se kultivovat ty, co přináší pozitivní výsledky. Klid a mír v těle i na duchu za to rozhodně stojí.

 

Napsáno pro časopis Jóga DNES

 

 


Kontakt


Kateřina Burešová

Steinerova 974/20
14900 Praha 11

4 min. chůze od metra Háje
za Lidlem