Uvědomila jsem si, jak to, jak jsem na tom já, velice silně ovlivňuje to, jak reaguji na ostatní lidi a situace, které mě potkávají. Už se nějakou dobu znám a tak jsem věděla že pod tím těžkým kabátem zlosti ještě něco dalšího. Pomyslně ně jsem si ho sundala a našla pod ním smutek. Smutek tak intenzivní a hluboký, že se rovnou vyplavily potoky slz. Přišla bolest, a současně velká úleva.

Smutek je sice náročná emoce, ale už vím že s ním umím pracovat. Že si ho umím dovolit. Je součástí mozaiky, zvané život.

Nebylo tomu tak vždycky. Dřív bych zůstala u zlosti a hledala jejího viníka. Jela bych si na vlně hněvu a ohně a plivala ho všude kolem sebe.

Dala jsem si kakao a přemýšlela o tom, jak nám v takových situacích je nápomocná jóga a jógová praxe. Protože až se za chvíli postavím na podložku vejdu v kontakt se svým tělem…ale nejen s ním. Vejdu v kontakt s tím, co moje tělo oživuje, co jím hýbe. Vejdu v kontakt s tím, co hýbe vším. Síla, která stvořila moje tělo, stvořila i oceány a nejvyšší hory. A prostřednictvím jógové praxe mohu tuto sílu zažívat a vnímat její hlubokou moudrost. Vnímat to, že moje zlost a smutek, co je pod ní je součástí plnosti a rozmanitosti života.

Je v tom klid a přijetí.

A tohle, dle mého názoru, odlišuje jógu od “pohybových aktivit”. Je zde element hýbání tělem, který může rozhýbat hluboce uložené nánosy emocí - tohle teď se teď děje i v jiných pohybových disciplínách a je úžasné, že se od “vytvaruju si hezký zadek” posouváme k “zjišťuji jak to skutečně mám a co mě v životě drží v situacích a na místech, kde mi vlastně není dobře”.

Ale v józe je ještě jeden element, který je za mě zásadní. Je tu uvědomění si, že na to nikdy nejsme sami. Že je tu něco, co nás přesahuje, co nás drží a vždy je tu pro nás i když je nám nejhůř. Že je tu síla, která stvořila vše co je. Můžeme ji nazývat jakkoliv, na tom za mě moc nezáleží. Důležité je, že skrze svou jógovou praxi s ní přicházíme v kontakt a díky tomu si můžeme uvědomovat, že je bezpečné si dovolit jakékoliv emoce a prožívat jakékoliv náročnosti, protože vždy jsme držení a pod ochranou. Jóga, když si dovolíme její hloubku je tu vždy pro nás. Ať jsme v životě na nejvyšším vrcholku, nebo v nejhlubším údolí.

Proto ji praktikuji. Proto ji miluji.